KONEC BARBARSTVÍ
Kultura vína v Evropě sahá až do doby před Římany: ve starověkém Řecku bylo víno opěvováno básníky, historiky a umělci. Dionýsos, řecký bůh vína, znázorňoval nejen omamnou sílu vína při jeho nadměrném užívání, ale také jeho společenské a prospěšné vlivy. Podle starořeckého historika Thukydida se dokonce:
„národy Středomoří začaly vymaňovat z barbarství, když se naučily pěstovat olivovník a révu vinnou“.
OSLAVA STŘÍDMOSTI
Vinařství se v Evropě vyvinulo s rozrůstáním Římské říše po celém Středomoří, kdy vzniklo mnoho významných vinařských oblastí, které existují dodnes. Již tehdy byla výroba vína založena na správném pěstování plodin, což přispělo k rozšíření různých odrůd vinné révy a pěstitelských technik.
Objevily se sudy pro skladování a přepravu, poprvé se začaly používat láhve a vyvinul se i prvotní systém označení regionů, které začínaly získávat pověst dobrého vína. S postupným zdokonalováním výroby vína rostla i jeho obliba a ve městech po celé říši se začaly běžně objevovat vinárny.
Postupem staletí se vinařské umění rozšířilo do Francie, Španělska, Německa a některých částí Británie. V té době bylo víno považováno za důležitou součást každodenní stravy a lidé začali dávat přednost silnějším a těžším vínům. Evropská obliba vína přetrvala po celý středověk. Víno sloužilo jako oblíbený nápoj k jídlu, částečně proto, že pitná voda byla tehdy málo dostupná. Zároveň se vinohradnictví a vinařství rozvíjelo díky farmaření církevních klášterů po celém kontinentu, které dalo vzniknout některým z nejlepších vinic v Evropě. Benediktinští mniši se například stali jedněmi z největších evropských výrobců vína s vinicemi ve francouzských oblastech Champagne, Burgundsko a Bordeaux a také v německých oblastech Rheingau a Franky. Obchodníci a šlechta si dávali víno ke každému jídlu a udržovali dobře zásobené sklepy.
ZLATÁ ÉRA VÍNA
Zdokonalení výrobních postupů v 17. a 18. století vedlo ke vzniku kvalitnějšího vína, začaly se používat skleněné láhve se zátkami a byla vynalezena vývrtka. V této době se francouzský vinařský průmysl dostal na vrchol, přičemž obchodníci ze zemí jako Německo, Irsko a Skandinávie oceňovali zejména klarety z Bordeaux. Bordeaux vyměňovalo víno za kávu a další žádané zboží z Nového světa, což přispělo k upevnění pozice vína v rozvíjejícím se světovém obchodu. I když je 19. století pro mnoho regionů považováno za zlatý věk vína, neobešlo se bez tragédií.
Kolem roku 1863 trpělo mnoho francouzských vinic chorobou způsobenou mšicí Phylloxera aphid, která vysávala šťávu z kořenů. Když se zjistilo, že réva v Americe je vůči mšici Phylloxera odolná, bylo rozhodnuto vysadit americkou révu v postižených francouzských regionech. Vznikly tak hybridní hrozny, z nichž se vyráběla ještě rozmanitější vína.
VÍNO DNES
Za posledních 150 let se výroba vína stala uměním i vědou, která prošla naprostou revolucí. Díky přístupu k chladícím zařízením je pro vinařství snazší kontrolovat teplotu procesu kvašení a vyrábět vysoce kvalitní vína v horkém podnebí. Zavedení sklízecích strojů umožnilo vinařům zvětšit rozlohu vinic a zefektivnit jejich využití. Přestože vinařský průmysl čelí výzvě, jak uspokojit požadavky stále většího trhu, aniž by ztratil individuální charakter svých vín, technologie pomáhají zajistit stálou nabídku kvalitních vín. Moderní ocenění vína vzdává hold nadčasovému umění výroby vína a poukazuje na význam vína v historii a rozmanitosti evropské i světové kultury.